Z deníku členů expedice Anglie 2015
8. 11. v 6:00 cesta začala a všichni se už hodně těšili do Velké Británie. V 19:00 jsme byli ubytováni ve Francii v Lemon Hotelu.
Druhý den ve 3 ráno jsme vyrazili do Calais, do přístavu. Cesta k trajektu byla krátká. Samotná cesta trajektem trvala dvě hodiny, ale moc lidem se nelíbila, protože byly velké vlny a někteří zjistili, že asi mají mořskou nemoc. Když vycházelo slunce, šli jsme na horní palubu pokochat se výhledem na oceán. Okolo šesté hodiny ranní jsme byli na místě, v Anglii. Nasedli jsme do autobusu a jeli 5 hodin až do naší první zastávky a to do městečka jménem Chester. Nádherné, malé, půvabné městečko s krásnými historickými památkami a s mnoha krámky s populárními Jelly-Beans. Cesta z Chesteru do Colwyn Bay, kde jsme měli naše rodiny i školu, trvala hodinu a několik minut. Každý se rozdělil do rodin a mohli jsme se pak těšit na další den.
Ráno jsme se všichni sešli s dobrou náladou a těšili jsme se do anglické školy. Tady jsme se učili formou her. Po škole jsme jeli na nejzápadnější místo Velké Británie. Přijeli jsme se podívat na maják, všude kolem foukal studený, silný a prudký vítr. Potom jsme jeli na hrad Caernarfon, kde byl Princ Charles pasován na prince. Hrad byl velmi zajímavý, ale byly v něm velmi kluzké schody. A nakonec jsme jeli do vesnice s nejdelším názvem na světě. Název této vesnice zní „Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliongogogoch“. Nikdo z nás ho nedokázal vyslovit, i místní s tím mají problém. Pak nás už jen čekala cesta do Colwyn Bay, kde na nás čekaly naše hostitelské rodiny.
Třetí den nás čekala opět škola a pak další parádní výlety. Ze školy jsme se šli podívat na pláže města Colwyn Bay. Po vydatné procházce jsme jeli do vzdáleného městečka Llandudno, kde se narodil spisovatel Alenky v Říši divů a kde všude po městě byly sochy z této pohádky. Pak nás čekala zase cesta k rodinám.
Čtvrtý den byl poslední den naší školy a tím pádem jsme dostali i certifikáty. Po škole jsme jeli do Liverpoolu, kde nás čekal „ráj“ pro milovníky rock’n’rollu, muzeum světoznámé kapely „The Beatles“. Bylo to něco úžasného, opravdové nástroje, na které hráli, opravdové lennonky Johna Lennona a paličky Ringa Starra. Pak už jen krámek se suvenýry. Naše cesta pokračovala do muzea otroctví a námořnictva, kde jsme mohli vidět pár věcí, které se našly na nejznámější lodi Titaniku, mučicí nástroje, kterými mučili černé obyvatelstvo v dřívějších dobách. Poslední zastávka byla do „Beatles Street“ kde byl každý krám, bar, obchod, restaurace pojmenovaný podle The Beatles a v této uličce byl i bar „The Cavern“, kde odstartovali svoji hvězdnou kariéru. Pak nás čekala už poslední cesta k hostitelským rodinám.
Pátý den jsme vstávali brzo, abychom byli co nejdřív v Londýně. Za 9 hodin jsme tady nachodili 21km, ale musím uznat, že to stálo za to. Viděli jsme Big Ben i parlament, Buckinghamský palác, Shakespearovo divadlo Globe, Millennium Bridge, Tower Bridge, Tower, katedrálu Sv. Pavla, Britské Muzeum, Piccadilly Street, sochu kapitána Nelsona, O2 arénu, jeli jsme dvakrát Double-Deckerem, několikrát metrem, prostě jeden zážitek za druhým. Pak nás čekala už jen cesta domů.
Okolo druhé hodiny ranní jsme byli na trajektu. Cesta trvala 2 hodiny, polovina z nás usnula. Okolo čtvrté hodiny jsme byli ve Francii a jeli jsme domů. Ve 20:00 jsme se vrátili všichni živí a zdraví do Děčína.
Celý týden jsme si to užívali plnými doušky. Děkujeme Vám.
Valentová, Pokorný
