Republikové finále McDonalds CUPU
Po senzační výhře v krajském kole McDonald´s cupu jsme netrpělivě vyhlíželi republikové finále tohoto svátku fotbalu.
Den D přišel hned za týden 30. 5. Jelikož se jelo až na druhý konec Česka, museli jsme se nalodit už ve čtyři hodiny ráno, abychom do te Ostravy – Vitkovic včas dorazili. Cesta proběhla bez problémů, jen u Olomouce jsme předjížděli vojenský konvoj americké armády.
V jedenáct hodin jsme na místě. Všichni zíráme na nádhernou arénu, ve které se ještě před týdnem proháněl Usain Bolt. Po prezentaci a nezbytných formalitách se už naši chlapci netrpělivě oblékají do zbrusu nových dresů firmy ADIDAS, které jsme dostali od pořadatelů. Už z domova jsme věděli, které týmy na nás čekají v základní skupině: Mladá Boleslav, Plzeň, Vimperk.
Před prvním utkáním s Mladou Boleslaví, začalo pršet jako z konve. Bylo vidět, že naši chlapci nejsou z cukru a tyto podmínky jim vyloženě seděly. Po soustředěném výkonu celého mužstva jsme Bolku přestříleli v poměru 5 : 3. Vítězství se nerodilo lehce, ale po třech šťastných tečích jsme překonávali vynikajícího brankáře Boleslavi. Bohužel tímto jsme si asi porci štěstíčka vybrali a ve zbývajících důležitých utkáních nás už opustilo. O vítězství se zasloužili hráči základní sestavy: Adam KOKOŠKA, Daniel ŽÁK, Jakub TŮMA, Matyáš ABTRACHIMOV, Jakub DUFEK, Jakub ZELINGR a náhradníci Petr KRÁSL, Vojta VOREL, Dominik LAUKO a Lukáš HŘEBÍK.
V druhém utkání ve skupině jsme narazili na pozdějšího finalistu celého turnaje a Plzeň nám nedala ani čuchnout 0 : 8.
Na závěr prvního hracího dne nás čekal nejdůležitější zápas o postup mezi osmičku nejlepších s Vimperkem. Věděli jsme, že je to hratelný soupeř a stačila nám i remíza. Bohužel nás úvod utkání zastihl v nedbalkách a po nedůslednostech v obraně jsme záhy prohrávali 0 : 2. Kluci to nezabalili a spustili hotový uragán, kdy se valil na branku soupeře útok za útokem. Z této pasáže jsme ale pouze vytěžili jeden gól Kuby Zelingera, dvě břevna, jednu tyč a naši útočníci udělali z jejich brankáře hvězdu. Po ojedinělém útoku soupeře nám Vimperk opět odskočil na rozdíl dvou branek 3 : 1. A začalo to nanovo, kanonáda Děčína přinesla pouze jeden úspěch po dalekonosné bombě Kuby Tůmy. 3 : 2 . Další nedůsledností obrany po autovém vhazování nám tam spadla další haluz. 4 : 2. Do konce moc času nezbývalo a kluci se rvali jako lvi. Důrazem na brankovišti se prosadil Abáček 4 : 3, ale to už píšťalka rozhodčího ukončila tento nervydrásající duel. Trenér Vimperku sportovně uznal, že vyhrál šťastnější, ale fotbal se holt hraje na góly.
Tímto výsledkem jsme se dostali do bojů „ pouze „ o 9 – 16 místo. Po ubytování, kam nás odvezly luxusní autobusy, jsme se opět s nimi ( kluci si museli připadat jako hvězdy) přemístili do ostravského IQ parku, kde jsme strávili příjemný večer.
Druhý den nás čekala další porce tří zápasů. Domníval jsem se, že mě dramatičností utkání už nemůže nic překvapit, ale z omylu mě vyvedl hned další zápas s Karlovarským Chodovem, ve kterém se rozhodovalo, jestli budeme hrát o 9. – 12. nebo o 13. – 16. místo. Velmi vyrovnaný zápas přiklonil na naši stranu těsně před přestávkou Dominik Lauko krásnou bombou levačkou. 1 : 0. Druhý poločas jsme kontrolovali hru precizní obranou a krásným držením míče hlavně Kuby Dufka. Poslední zoufalý pokus soupeře špatný odkop před naší bránou a v poslední vteřině soupeř vyrovnává. Pokutové kopy. Na soupeřovy přesné střely odpovídá nekompromisně umístěnými trefami jak Dominik Lauko, tak Kuba Zelingr. Přichází poslední série a jak už to bývá, náš nejlepší hráč Kuba Dufek neproměňuje a dostáváme se do skupiny 13 – 16. Kluci to velmi prožívali a samozřejmě to obrečeli. Ale je to jen fotbal.
Poslední dva zápasy jsme jasně dominovali a ukázali jsme, že výkonnostně jsme patřili do jiné skupiny než o 13. – 16. místo. Spláchli jsme Prostějov 5 : 0, kde si zahráli i všichni zbývající hráči. Matěj HAMMERLE, Marek ISSA, Jakub VILACKÝ a Martin HORN. A v posledním zápase ani napodruhé na nás neměla Mladá Boleslav a po jasné výhře 4 : 1 jsme obsadili senzační 13. místo v celé republice!!!!!
Chtěl bych poděkovat nejen všem hráčům za skvělou reprezentaci naší školy, ale i spolehlivému řidiči panu Henkemu a v neposlední řadě rodičovskému doprovodu v čele s panem Martinem Pekařem.
